Vlastní dětské hřiště

Zahrady rodinných domků nebo rekreačních chalup jsou jako stvořené pro relaxaci, seberealizaci, grilování a setkávání se s přáteli. Tak to vidíme my – dospělí. Dopřejme totéž i našim dětem.

Postavme dětem na zahradě jejich vlastní dětské hřiště. I dospělí nakonec ocení tu pohodu, když si jejich ratolest bude hrát na prolézačce, o které ví, že je bezpečná, nebo stavět bábovičky z písku, na které si jistě během noci neodskočila sousedovic kočka. Jaké máme možnosti a na co při realizaci myslet?

Věkové kategorie

Části domácího dětského hřiště musíme vybírat s ohledem na věk dítěte, pro které celou tu parádu chystáme. Obecně můžeme děti rozdělit do tří věkových kategorií. První kategorií jsou děti do tří let. Ty jsou většinou na prolézačky a jiné atrakce dost nenáročné. Místečko na zahradě pro ně upravíme v krátkém časovém horizontu a bez většího finančního zatížení. Těmto dětem bohatě postačí bezpečné pískoviště, malá závěsná houpačka, přenosná plastová klouzačka, případně zahradní domeček na hraní. Totéž bychom mohli tvrdit i v případě druhé kategorie, kam spadají děti od tří do šesti let. Po třetím roce věku si však většina dětí oblíbí i prolézání, měli bychom jim tedy dopřát i nějakou tu prolézačku nebo celou sestavu prolézaček. Zvyšuje se i váha dětí, proto bychom měli začít uvažovat o změně materiálu. Plast mohou větší a těžší děti svou vahou poškodit, navíc většinou volně stojí, aniž by byl jakkoli ukotven. Pro děti od šesti do čtrnácti let, což je poslední věková skupina, tedy doporučujeme výhradně zahradní atrakce ze dřeva.

Bezpečnost

Zdraví a bezpečí dětí by mělo být pro rodiče prioritou číslo jedna. Nesmíme na tento fakt zapomínat ani při budování domácího hřiště. Kolem hřiště by měl být měkký povrch tlumící dopad. Většinou jde o písek, dřevěné hobliny nebo mulčovací kůru. Na této ploše by neměly být ani žádné pevné překážky a v žádném případě betonové obrubníky či sloupy. Domácí kutilství se v tomto případě nemusí vyplatit. Výrobky na prolézání a jiné hraní by měly i v domácím prostředí odpovídat evropským bezpečnostním normám, musí mít kvalitní konstrukci, nesmí obsahovat nebezpečné nebo velké otvory, musí být ze zdravotně nezávadného materiálu. To se týká i povrchové úpravy dřeva. Žádné třísky! Pozornost věnujte kvalitnímu ukotvení všech dílů. Prodejce je povinen dát vám spolu s výrobkem podrobný návod na užívání a údržbu, návod k montáži (případně ji sám zajistit), záruční list a v neposlední řadě certifikát, že výrobek skutečně splňuje všechny bezpečnostní normy.

Bezpečnostní norma EU

Bezpečnostní norma se vztahuje především na veřejná hřiště a parky. To ovšem neznamená, že bychom tato pravidla museli na domácím poli opomíjet. Norma například uvádí, jaký rozestup mají mít jednotlivé příčky žebříku, aby byly pro dítě bezpečné (nedochází k zaklínění, propadnutí), totéž platí pro různé otvory v prolézačkách (dítě by jimi nemělo propadnout, ani se v nich zaseknout celé, případně některá z jeho končetin). Každý herní prvek by měl mít kolem sebe tzv. ochranné pásmo. To znamená, že by v jeho těsné blízkosti nemělo být nic jiného, oč by se dítě v případě pádu mohlo poranit. Pokud klouzačka ústí do pískoviště, musí být okraje pískoviště v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo ke zranění. Beton a kov je zcela zapovězen, stejně tak asfaltový nebo betonový povrch hřiště.

Pískoviště

Pískoviště by mělo být umístěno tam, kde na něj po celý den nepraží slunce. Dá se využít i varianta, kdy je nad pískovištěm umístěna stříška. Pískoviště by mělo mít okraj, na kterém bude moci dítě bezpečně sedět. Ideálně dřevěný. Pro menší děti postačí i plastové pískoviště. V žádném případě nevyrábějte dětem pískoviště pomocí betonových obrubníků! Když si na pískovišti nikdo nehraje, přikrývejte je poklopem. Tato rada platí hlavně pro večerní a noční hodiny, protože náhodná návštěva něčí kočky by vás nemusela potěšit. Pro případ, že máte podezření z kontaminace nebo parazitů v písku nebo chcete provést jakousi prevenci, můžete během slunného dne přikrýt pískoviště černou fólií. Písek se pod ní tak zahřeje, že zničí všechny organismy, které pod plachtou nemají co dělat.

Tipy na atrakce

Po seznámení s fakty už můžete jen vymýšlet a vybírat ty nejlepší kousky, které vašim dětem zpříjemní pobyt na zahradě. Samozřejmě s ohledem na prostor, finanční možnosti a věk dětí. Mohou to být houpačky, skluzavky, dětský kolotoč, domeček, provazové žebříky či pyramidy, do velkých zahrad lze pořídit celou sestavu včetně spojovacích můstků. A nezapomeňte pak s dětmi v rámci hry taky nějakou tu dřevěnou prolézačku vyzkoušet, určitě to ocení.

Autor příspěvku: Monika Polehňová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *