Pro pěnu hustou tak, že by se dala krájet

Je to pochopitelně nadsázka. Ale když to upravíme a řekneme si – pro pěnu hustou tak, že by se dala SKORO krájet –, už to jako nadsázka znít nemusí. Pravé espreso. To, co voní Itálií a možná chutná prázdninami.

Milovníci silné kávy vědí, o čem je řeč. O pravém italském espresu. O tom, co má hustou pěnu krémové až oříškové barvy a cukr se na ní chvíli jen tak líně povaluje, než klesne ke dnu. Pravé italské espreso je to, co u nás v kavárnách nacházíme pod názvem piccolo – tedy malé. Malá silná káva.

Náš naturel je obvykle trochu jiný a objednáváme si espreso střední či velké. Množství kávy je většinou stejné, liší se jen podíl vody. Mnozí z nás kouzlu espresa propadli natolik, že se rozhodli pořídit si domů přístroj na přípravu tohoto moku. Jak vybrat ten správný?

Tlak, tlak a ještě jednou tlak

Nefalšované espreso bez pořádného tlaku nevyrobíte. Pokud je chcete, nenechte se tedy zlákat ani příznivou cenou a už vůbec ne pozlátkem. Je pravda, že některé přístroje mají úžasný design a ten vás osloví natolik, že už vás nic jiného v první chvíli nezajímá. Omyl. Vždy si přečtěte, jaký je výkon čerpadla. Čerpadlo je totiž nejdůležitější součástí „presovače“ a musí vyvinout tlak 8–15 barů.

Některé přístroje, s nimiž se můžete v obchodech setkat, mohou mít tlak například jen 4 bary. Neznamená to, že káva v nich vyrobená nebude dobrá. Znamená to ale, že to rozhodně nebude espreso.

Kvalitní materiál

Na co tedy nesmíme při výběru toho pravého přístroje zapomenout? O výkonu čerpadla již řeč byla. Další záležitostí, která by nás měla zajímat, je fakt, z jakého materiálu je přístroj vyroben. Pozor na příliš lehké materiály. Čerpadlo s požadovaným výkonem lehký stroj rozvibruje do neuvěřitelných tanečních kreací, příprava kávy přestává být rituálem a příjemným zážitkem, protože při hluku neslyšíte ani vlastního slova, a navíc u lehkých materiálů dochází k brzkému opotřebování.

Bez vody to nepůjde

Podstatnou otázkou je také to, jakým způsobem se do přístroje nalévá voda. Donedávna jsme se v domácích podmínkách až na výjimky setkávali s přístroji, do kterých se voda musela odměřit pomocí šálků. Doba pokročila a kromě výše zmíněných máme možnost vybrat si přístroj, který má na vodu zásobník, do nějž nalijete libovolné množství vody, aniž byste je přesně odměřovali. Přístroj si už s dávkováním poradí sám.

Finančně náročnější (leč naprosto úchvatnou) variantou jsou přístroje, které lze připojit přímo ke zdroji vody. Některé firmy nabízejí tyto přístroje i jako vestavěné spotřebiče.

Údržba

Ano, i tohoto mazlíčka, který se stane oblíbeným členem domácnosti, budete muset čas od času opečovávat. Vyčistit sítko, odvápnit a po každém použití umýt trysku na capuccino. Ovšem za „příplatek“ si můžete pořídit i výrobek se samočisticím programem.

Je libo espreso, cappuccino, překapávanou, …?

Kombinovaný přístroj, co dokáže splnit všechna tři vaše přání a tím se zavděčit i těm členům rodiny či přátelům, kteří extrasilné kávě neholdují, je k dostání už za 5 000 Kč. O něco dražší jsou plně automatizované přístroje, jejichž příslušenství je o poznání bohatší. Obsahují mlýnek na kávu, oddělenou nádobku na odpad, plochu na nahřívání šálků (u některých dokonce dostanete páreček hrníčků i s podšálky bonusem) a umožní vám navolit si přesně dle své chuti množství a poměr kávy a vody. U všech typů můžete používat jakoukoli kávu. Nejlepší je pochopitelně čerstvě pomletá. Žádná jiná tak krásně nevoní. Značku necháme na vás. Kávu melte spíše hruběji. Příliš jemně pomletá káva zanáší vnitřní části přístroje.

Kávu je potřeba před zapnutím přístroje v zásobníku upěchovat. Pokud zvolíte pákový přístroj (pozor, je náročnější na obsluhu!), můžeme doporučit porcovanou kávu. Je určena právě pro tyto účely a vypadá jako kulaté polštářky. Tuto kávu není třeba pěchovat.

A co konvice na espreso?!

Možná ji doma ještě máte. Nebo si na ni alespoň pamatujete. Mívala „stříbrný“ design (= hliník), skládala se ze dvou nádob, mezi kterými byl filtrový nástavec. Ve spodní nádobě se vařila voda. Vzniklá pára stoupala vzhůru a přes filtr s kávou se propašovala do horní nádoby, z níž se potom silná černá káva rozlévala do šálků těm, kteří opovrhli starým dobrým „turkem“. Máte ji? My ano. Spodní část je červená a lemují ji bílé kytičky, horní je stříbrná. Ucho je trochu zkroucené od plynu. Je v ní hodně vzpomínek. Ale espreso? To v ní už léta nevaříme. Asi by nám chyběla ta pěna. Ano, ta, co je hustá tak, že by se skoro dala krájet.

Autor příspěvku: Monika Polehňová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *