Jak zachovat dřevo krásné

Dřevo patří ke tradičním materiálům a o jeho všestrannosti svědčí také to, že v poslední době bývá ke stavbě využíváno stále častěji a v mnohem větší míře. V podobě tesařských konstrukcí je součástí hrubé stavby, ale oblíbené je také jako materiál pro výrobu interiérových doplňků.

Jako přírodní materiál je ale dřevo náchylné vůči vlivům prostředí. Jeho přirozenými škůdci jsou zejména voda, povětrnostní vlivy (sluneční záření a vítr) a biologičtí predátoři rostlinní i živočišní. Proti všem ho můžeme chránit. Ochrana sice nebude nikdy stoprocentní, ale dřevo si při dodržení správných postupů zachová svůj půvab mnoho let.

Záškodníci

Až polovinu objemu dřeva tvoří celulóza. Další důležitou stavební složkou je lignin, který ovlivňuje dřevnatění přírodní hmoty. Celulóza a lignin, které dřevu dodávají pevnost a stabilitu, se ale ve venkovním prostředí musejí vyrovnávat s působením ultrafialového záření a vzdušnou vlhkostí, které způsobují postupné modrání a zvětrávání dřeva, a biologickými škůdci. Mezi ně patří dřevokazné plísně a houby (dřevomorka, čechratka, koniofora, trámovka) a dřevokazný hmyz (červotoč, tesařík, dřevohlod, bělokaz).

Druhy dřeva

Hmyzí škůdci napadají stromy už v lese – pod kůru nakladou vajíčka a malí predátoři pak dřevní hmotu využívají při svém vývoji. Pozornost je proto třeba věnovat už nákupu řeziva. V této fázi je dobré si rozmyslet také investici do trvanlivosti dřeva – trvanlivější druhy jsou sice dražší, ale nevyžadují tak časté ošetřování. Ti, kdo se rozhodnou zaplatit víc při nákupu, by se měli poohlížet zejména po modřínu, jilmu, akátu nebo tisu, méně zaplatíte za jedli či jasan a úplně nejlevnější (ale o to náročnější) jsou olše, smrk, bříza nebo habr.

Ať už dřevo nakupujete k jakémukoli účelu, mělo by být dostatečně vysušené, ideálně s vlhkostí pod 20 %. Někteří dodavatelé mají dostatek dřeva, které prosychalo přirozenou cestou, jiní mají k dispozici průmyslové sušičky, kde dřevo vysoušejí a připravují pro stavební použití.

Prevence

Preventivní opatření na ochranu dřeva mají dvě různé formy, v závislosti na použití byste neměli zanedbat ani jednu. První je konstrukční provedení stavby, které dřevo chrání především před přístupem vody. Veškeré prvky, které by mohly přijít do styku s trvale působící vodou, je třeba řádně izolovat – buď příslušnou střešní krytinou, správným sklonem konstrukce, nebo třeba oplechováním. Takové provedení chrání dřevo především proti povětrnostním vlivům.

Druhá forma ochrany dřeva, účinná zejména proti biologickým škůdcům, spočívá v jeho chemickém ošetření impregnací pomocí prostředků na rozpouštědlové nebo vodní bázi. Vodou ředitelné látky jsou šetrnější k životnímu prostředí, syntetické pak pronikají hlouběji do struktury dřeva, takže jsou účinnější.

Průmyslová impregnace se provádí pod tlakem (ošetřuje až několikacentimetrovou vrstvu dřeva) nebo namáčením ve speciálních kotlích, kdy je dřevo chráněno jen povrchově. Povrchovou impregnaci zvládne každý kutil na zahradě – stačí zakoupit některý z přípravků, které jsou na trhu k dispozici, a látku aplikovat nástřikem, nátěrem nebo namáčením v poměru, který je popsán v návodu.

Také proti povětrnostním vlivům je možné dřevo ochránit za pomoci chemie – podle toho, jak by mělo dřevo v konečném výsledku vypadat, můžete sáhnout po lazurovacích barvách (matných, lesklých, bezbarvých nebo s barevnými odstíny) nebo nátěrech obsahujících pojiva a barevné pigmenty. Úplná ochrana dřeva pak spočívá v několika vrstvách impregnace proti škůdcům a konečném povrchovém nátěru. Pokud na některých místech dřevo brousíte, je třeba provést nátěry znovu.

Dřevo je kouskem přírody, a pokud se jeho ošetření budete na stavbě nebo jejích doplňcích věnovat s pečlivostí, bude vám dělat radost i několik desetiletí.

Autor příspěvku: Michal Chleboun

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *